Když někdo přemýšlí, že se stane koučem, dřív nebo později mu hlavou proběhne nepříjemná otázka:
A není už koučů moc?
Rozumím tomu.
Stačí otevřít LinkedIn a za chvíli má člověk pocit, že kouč je každý druhý. Jeden koučuje leadership, druhý vztahy, třetí podnikání, čtvrtý energii, pátý ženskost, šestý autentický život a sedmý možná ještě včera prodával něco úplně jiného.
A teď do toho přijde člověk, kterého koučování opravdu zajímá.
Ne kvůli módnímu slovu. Spíš proto, že ho baví lidé. Umí naslouchat. V rozhovorech často vidí víc než ostatní. A láká ho pomáhat druhým posouvat se v životě, práci nebo vztazích.
Pak se zarazí.
- Má to ještě smysl?
- Není trh plný?
- Nebudu jen další člověk s hezkou větou o potenciálu?
To není hloupá otázka.
Jen potřebuje přesnější odpověď.
Lidí, kteří si říkají kouč, je hodně. Skvělých koučů je málo.
A v tom je celý rozdíl.
Pokud tě koučování láká, tahle otázka tě nemusí zastavit. Může ti pomoct rozlišit něco důležitého: jestli chceš jen další nálepku, nebo se chceš koučování naučit opravdu kvalitně.
V Human Coaching věříme, že prostor není pro další průměr. Prostor je pro lidi, kteří mají předpoklady, učenlivost, nezdolnost, chuť růst a odvahu projít profesionálním tréninkem.
Chci si ověřit své koučovací předpoklady
Koučem si dnes může říkat skoro každý
V Česku není označení kouč chráněná profese. Prakticky kdokoliv si ho může napsat na web, LinkedIn nebo vizitku.
Do stejného slova se pak vejde člověk po kvalitním dlouhodobém výcviku, kouč s mezinárodní certifikací, manažer, mentor, konzultant, trenér, lektor, terapeut používající koučovací prvky i člověk, který si přečetl jednu knížku a po silném víkendu změnil bio na Instagramu.
Trochu jako kdyby si každý, kdo si koupí běžecké boty, začal říkat maratonec.
Může. Ale 42 kilometrů za něj ty boty neodběhnou.
A právě proto má spousta lidí pocit, že koučů je moc. Do jednoho pytle spadne začátečník, mentor, poradce, člověk po víkendovém kurzu i kouč, který má stovky nebo tisíce hodin praxe.
Slovo „kouč“ je plné. Kvalita v něm ale není rozložená rovnoměrně.
Proč o tom píšeme jako koučovací škola
V Human Coaching připravujeme lidi, kteří nechtějí koučování jen přidat jako další techniku do života.
Trénujeme lidi, kteří chtějí koučovat lidsky, profesionálně a na úrovni, za kterou se dá stát.
Naším cílem není vytrénovat co nejvíc koučů. Cílem je vytrénovat dobré kouče.
Když přijde člověk, který chce rychlou nálepku, certifikát do šuplíku a pár technik do rozhovorů, pravděpodobně pro něj nejsme nejkratší cesta.
Když ale přijde člověk, který chce rozumět lidem, umět vést hlubší rozhovor, dostávat zpětnou vazbu a růst v řemesle, tam začíná dávat Human Coaching smysl.
Kolik je vlastně koučů?
Na to neexistuje jedno čisté číslo. A už vůbec ne v Česku.
Důvod je jednoduchý: neexistuje jeden centrální registr všech koučů.
Máme kouče s ICF certifikací, kouče s EMCC akreditací, absolventy rekvalifikačních kurzů akreditovaných MŠMT, absolventy různých soukromých škol, interní firemní kouče, mentory, konzultanty a lidi, kteří si prostě začali říkat kouč.
Když se ptáme „kolik je koučů“, musíme se nejdřív zeptat: jakých koučů?
ICF koučové: lidé, kteří prošli mezinárodním standardem
ICF, tedy International Coaching Federation, je jedna z nejznámějších profesních organizací ve světě koučování.
Vznikla v roce 1995 a jejím cílem bylo dát koučování standardy, etiku a profesionální rámec.
ICF dnes působí ve více než 150 zemích a sdružuje desítky tisíc koučů po celém světě.
Rozlišuje tři osobní certifikace kouče:
- ACC, Associate Certified Coach
- PCC, Professional Certified Coach
- MCC, Master Certified Coach
Nejsou to jen písmenka za jménem. Každá úroveň znamená kombinaci výcviku, praxe, mentoringu, nahrávek koučování, zkoušky a průběžného rozvoje.
- ACC je první ověřená profesionální úroveň.
- PCC je pokročilá profesionální úroveň.
- MCC je mistrovská úroveň koučování.
V Česku nejde o tisíce lidí. Podle dostupných údajů se počet lidí s osobní certifikací ICF pohybuje spíš v řádu nižších stovek. Koučů s PCC nebo MCC je ještě výrazně méně. MCC koučů je v Česku jen několik jednotek.
To dobře ukazuje rozdíl mezi lidmi, kteří používají slovo kouč, a lidmi, kteří prošli ověřenou mezinárodní cestou.
ICF certifikace z nikoho automaticky neudělá skvělého kouče. Má ale váhu, protože ukazuje, že člověk prošel procesem, který si nemůže jen napsat na web.
Human Coaching je ICF akreditovaná škola
Právě proto jsme v Human Coaching postavili výcvik tak, aby nevedl jen k pocitu „něco jsem si zažil“.
Vedeme tě směrem k mezinárodnímu standardu ICF.
Human Coaching je ICF akreditovaná škola Level 1 i Level 2. Připravujeme tě přímou cestou k osobní certifikaci ACC i PCC.
Jde o trénink, praxi, mentoring, zpětnou vazbu a postupné zrání v roli kouče.
Pokud nechceš být jeden z mnoha, nestačí mít hezký zájem o lidi. Potřebuješ se naučit koučovat tak, aby to obstálo i mimo bezpečí vlastních představ.
Podrobněji jsme ICF cestu popsali tady: ICF certifikace kouče.
EMCC koučové: evropský důraz na praxi, reflexi a supervizi
Vedle ICF existuje také EMCC Global, European Mentoring and Coaching Council.
EMCC pracuje s individuální akreditací EIA a rozlišuje několik úrovní:
- Foundation
- Practitioner
- Senior Practitioner
- Master Practitioner
EMCC klade důraz na kvalitu praxe, profesní rozvoj, reflexi, etiku a supervizi.
A dává to smysl. Dobré koučování není jen sada technik. Není to „polož silnou otázku a počkej, co se stane“.
Dobrý kouč musí umět pracovat i se sebou: se svou potřebou radit, netrpělivostí, egem i strachem, že když chvíli mlčí, klient pozná, že nemá připravenou další chytrou větu.
Koučování je zvláštní řemeslo. Člověk se v něm učí pomáhat tak, aby nepřebral druhému život do ruky.
MŠMT koučové: česká rekvalifikace není totéž co profesní mistrovství
Často se také mluví o MŠMT akreditaci.
Když někdo říká „MŠMT kouč“, obvykle tím myslí, že absolvoval rekvalifikační kurz akreditovaný MŠMT.
To může být užitečné. Může to dát formální rámec. Může to být praktické pro člověka, který řeší rekvalifikaci nebo úřad práce.
Zároveň to samo neodpovídá na nejdůležitější otázku: umí ten člověk skutečně koučovat?
To ukáže až praxe.
Proč u koučování nestačí dobrý úmysl
U některých profesí nám to přijde samozřejmé.
Kdyby si někdo přečetl tři knihy o medicíně a řekl, že bude doktor, asi bychom mu nepodali skalpel. Kdyby někdo po víkendovém kurzu prohlásil, že je zubař, většina lidí by si velmi rychle zkontrolovala, jestli má opravdu vzdělání, praxi a zkoušky.
Ne proto, že by doktor nebo zubař musel být bezchybný člověk. Ale protože u nich chceme vědět, že prošli určitým ověřením. Že existuje nějaký standard. Že se někdo díval na to, jestli spíš pomáhají, než ubližují.
U koučování nejde o zubní vrtačku ani operační sál. Ale člověk i tady často přináší něco citlivého: rozhodnutí, vztahy, práci, strach, vlastní hodnotu, směr života.
Proto by i kouč měl projít kvalitním tréninkem, praxí, zpětnou vazbou a etikou.
Je tedy koučů moc?
Krátká odpověď: lidí, kteří používají slovo kouč, je hodně. Skvělých koučů je málo.
Slovo koučování se rozlilo do firem, osobního rozvoje, sportu, leadershipu, podnikání, vztahů i sociálních sítí. Někdy profesionálně. Někdy dost volně.
Průměrných koučů bude pravděpodobně hodně, stejně jako je hodně průměrných lektorů, manažerů, grafiků, konzultantů, terapeutů, právníků nebo řemeslníků.
Každý obor, který vypadá zajímavě, přitahuje lidi. A koučování vypadá zajímavě: práce s lidmi, svoboda, smysl, hloubka, možnost být u důležitých životních změn.
Pak přijde praxe.
Klient nemluví podle učebnice. Téma není čisté. Emoce se nevejdou do modelu. Otázka, která na papíře vypadala skvěle, v rozhovoru spadne na zem jak mokrý ručník.
A člověk zjistí, že koučování není příjemné povídání s hlubokým výrazem. Je to řemeslo. A řemeslo bolí, než začne být tvoje.
Skvělý kouč není člověk s nejhezčím webem, nejvíc citáty o potenciálu nebo pěti naučenými otázkami.
Skvělý kouč je člověk, u kterého klient zažije něco vzácného: že ho někdo opravdu slyší, neopravuje, netlačí, nepředvádí se a přesto ho vede k větší pravdivosti.
To není běžné. A proto není pravda, že by pro dobré kouče nebylo místo.
Nestačí být hodný člověk, který rád pomáhá
Tohle je časté nedorozumění.
Někdo si řekne: lidé se mi svěřují, umím naslouchat, rád pomáhám, možná bych mohl být kouč.
A možná ano. Může to být dobrý začátek.
Začátek ale nestačí.
Hodný člověk není automaticky kouč. Empatický člověk není automaticky kouč. Člověk, kterému se druzí svěřují, také není automaticky kouč.
Kouč potřebuje kromě empatie i strukturu, odvahu, nezdolnost, učenlivost, etiku, schopnost nevstupovat klientovi do života víc, než je potřeba, a schopnost poznat, kdy už téma nepatří do koučování.
Koučování je bezpečné místo, kde se něco může opravdu pohnout.
Jak nebýt jeden z mnoha?
Tohle je lepší otázka než „je koučů moc?“.
I kdyby bylo koučů hodně, neznamená to, že pro tebe není místo. Znamená to jen, že nestačí napsat si na web: pomáhám lidem najít jejich potenciál.
To dneska nestačí ani jako první věta. A upřímně, možná nestačila nikdy.
1. Projít kvalitním výcvikem
Dobrý koučovací výcvik ti nedá jen techniky.
Dá ti opakovanou praxi, zpětnou vazbu, zkušenost v roli kouče i klienta, kontakt s vlastními slepými místy, etiku, supervizi a hlavně realitu.
Na začátku má člověk často hezkou představu o koučování. Pak si sedne proti reálnému člověku a zjistí, že rozhovor nejede podle skript. Klient uhýbá, směje se, mlčí, přeskakuje, brání se, chce radu, nechce radu, tváří se, že ví, ale vlastně neví.
Tam začíná trénink. Ve chvíli, kdy držíš prostor a neutečeš do rad, výkonu nebo chytré věty.
Jak to trénujeme v Human Coaching
U nás nejde jen o to, že si poslechneš teorii a odneseš si certifikát.
Koučování se učíš hlavně tím, že koučuješ.
Dostáváš strukturu, zpětnou vazbu, mentoring, praxi, ukázky, bezpečný prostor pro chyby a postupně i odvahu být v rozhovoru jednodušší, přesnější a pravdivější.
Trénuješ s Romanem Försterem, MCC, jedním z mála koučů v Česku s nejvyšší osobní certifikací ICF.
To neříkáme proto, aby to znělo hezky v medailonku. Říkáme to proto, že učení koučování má obrovský rozdíl podle toho, od koho se učíš.
Když se učíš řemeslo, nechceš jen člověka, který o něm umí mluvit. Chceš někoho, kdo ho opravdu dělá.
2. Jít směrem k ICF certifikaci
ICF certifikace není magická nálepka. Nedělá z člověka automaticky skvělého kouče.
Je to ale velmi dobrý kompas.
Vede tě projít cestou: výcvik, praxe, mentoring, nahrávky koučování, zpětná vazba, zkouška, etika a průběžný rozvoj.
A to je přesně to, co odděluje člověka, který si jen říká kouč, od člověka, který tu profesi bere vážně.
V přeplněném trhu je ICF certifikace jedna z cest, jak ukázat, že tě koučování nejen zajímá, ale že jsi ochotný se v něm nechat ověřit.
V Human Coaching k ICF nepřistupujeme jako k marketingové ozdobě. ICF pro nás není logo na stránce. Je to rámec, který drží kvalitu výcviku, etiku, praxi i způsob, jakým člověk zraje v kouče.
Ano, pár koučovacích technik se dá naučit i jinde. Pokud ale chceš jednou stát před klientem s jistotou, že víš, co děláš, potřebuješ víc než techniky. Potřebuješ kvalitní cestu.
3. Najít si svoje místo
Obecný kouč pro všechno je často kouč pro nikoho.
Nemusíš být zavřený v úzké škatulce. Pomůže ale, když lidé pochopí, s čím za tebou mají přijít, pro koho jsi dobrý, pro koho dobrý nejsi a jaký typ změny umíš držet.
Někdo bude skvělý pro lídry. Někdo pro lidi po vyhoření. Někdo pro rodiče v životním restartu. Někdo pro podnikatele. Někdo pro mladé talenty. Někdo pro lidi, kteří stojí před velkým rozhodnutím. Někdo pro lidi, kteří se konečně přestávají tvářit, že všechno zvládají.
Niche není marketingová klec. Je to způsob, jak se stát pro někoho jasnější.
Čím přesněji víš, komu umíš pomoct, tím méně soupeříš se všemi.
4. Sbírat praxi, ne jen certifikáty
Certifikát je důležitý. Papír za tebe ale koučovat nebude.
Stejně jako kuchařský diplom za tebe neuvaří večeři, když máš plnou restauraci hladových lidí a do toho dojde máslo.
Praxe je místo, kde se ukáže, co v tobě opravdu je.
Kouč potřebuje koučovat, dostávat zpětnou vazbu, poslouchat nahrávky, vidět, kde tlačí, kde radí, kde se bojí mlčení a kde si plete klientovu cestu se svojí představou o tom, kam by měl dojít.
Tohle nejde obejít. Dobrý výcvik ti cestu zkrátí, ale neodchodí ji za tebe.
5. Být dobrý, ne jen viditelný
Dneska se hodně mluví o osobní značce. A ano, kouč potřebuje být vidět, jinak si ho lidé těžko najdou.
Viditelnost bez kvality je jen hlasitější průměr.
Můžeš mít hezký profil, fotku v přirozeném světle a web plný slov jako autenticita, potenciál a transformace. Samo o sobě to z tebe dobrého kouče neudělá.
Skvělý kouč se pozná podle toho, co se děje s klientem v rozhovoru.
Jestli odchází s větší jasností. Jestli se potkal s něčím pravdivým. Jestli převzal odpovědnost. Jestli si dovolil vidět něco, co dlouho obcházel. Jestli se pohnul nejen pocitově, ale i v životě.
Tohle je práce. Ne dekorace.
Proč může dávat smysl začít právě v Human Coaching
Pokud tě koučování láká, nepotřebuješ hned vědět, jestli z tebe bude profesionální kouč. To by bylo trochu rychlé.
Nejdřív potřebuješ zjistit, jestli v sobě máš dobrý základ.
- Jestli umíš naslouchat.
- Jestli tě zajímá člověk, ne jen technika.
- Jestli uneseš zpětnou vazbu.
- Jestli se chceš učit, nejen pomáhat.
- Jestli máš učenlivost, nezdolnost, citlivost, odvahu a zodpovědnost.
Proto v Human Coaching začínáme testem koučovacích předpokladů a workshopem.
Ne proto, abychom každému slíbili, že bude kouč. Chceme, aby sis mohl ověřit, jestli tahle cesta dává smysl právě tobě.
A pokud ano, můžeš pokračovat do ICF akreditovaného výcviku, kde už nejde jen o ochutnávku. Tam začíná skutečný trénink.
Chci si ověřit své předpoklady
Má tedy smysl stát se koučem?
Ano, pokud tě to opravdu volá.
Pokud tě zajímá člověk, ne jen představa svobodné profese. Pokud chceš růst, nejen pomáhat. Pokud uneseš zpětnou vazbu. Pokud se chceš učit řemeslo, ne jen nosit hezký název. Pokud chápeš, že koučování není zkratka k tomu být důležitý, ale cesta k tomu být užitečný.
Pak to smysl má.
Pokud hledáš jednoduchou profesi, kde bude stačit pár otázek, příjemný hlas a věta o potenciálu, trh bude opravdu plný. Plný lidí, kteří říkají podobné věci podobným jazykem a doufají, že si jich někdo všimne.
To není moc dobré místo k životu. Ani k podnikání.
Prostor není pro každého. Ale je pro dobré kouče.
Trh možná nepotřebuje dalšího kouče. Potřebuje dobré kouče.
Potřebuje lidi, kteří dokážou vést rozhovor bez manipulace. Lidi, kteří mají hloubku i nezdolnost. Lidi, kteří jsou učenliví. Lidi, kteří umí být lidští a zároveň profesionální. Lidi, kteří se nesnaží klienta zachránit, ale pomáhají mu potkat vlastní sílu.
A těch není moc. Nikdy jich nebude moc.
Stát se dobrým koučem není jen naučit se metodu. Je to trochu jako stát se člověkem, kterému může druhý člověk bezpečně položit na stůl kus svého života.
A to není malá věc.
Pokud nechceš být jeden z mnoha, nezačínej nálepkou
Nezačínej tím, že si napíšeš „kouč“ na LinkedIn.
Začni tím, že si ověříš, jestli v sobě máš předpoklady.
A pokud ano, projdi tréninkem, který tě nenechá jen u hezké představy.
V Human Coaching tě připravujeme na koučování jako na skutečné řemeslo. Na rozhovor, ve kterém druhý člověk může uvidět něco důležitého. Na práci, která vyžaduje pozornost, etiku, odvahu, nezdolnost a praxi. Na cestu, která může vést až k osobní certifikaci ICF ACC nebo PCC.
A hlavně na to, aby ses mezi kouči neztratil tím nejlepším možným způsobem: ne hlasitostí, ale kvalitou.
Závěr: nejsi proti všem koučům. Jsi proti průměru.
Otázka „je už koučů moc?“ je pochopitelná.
Možná se ale vyplatí položit si jinou otázku:
Chci být jen další kouč, nebo se chci stát někým, komu lidé opravdu svěří důležitou část svého života?
Pokud platí to první, trh je nejspíš plný.
Pokud platí to druhé, prostor tu pořád je.
Ne proto, že by bylo málo lidí s nápisem kouč. Protože je málo lidí, kteří opravdu umí koučovat. A ještě méně těch, kteří projdou kvalitním výcvikem, praxí, zpětnou vazbou, certifikací, hledáním vlastního místa a dlouhodobým růstem.
Nejde o to být hlasitější než ostatní.
Jde o to být lepší.
Přemýšlíš, jestli by koučování mohlo být tvoje cesta?
Možná z tebe nebude kouč. A možná jo.
Ale nemá smysl to rozhodovat jen hlavou, strachem z konkurence nebo tím, kolik koučů vidíš na LinkedInu.
Lepší je ověřit si, jestli v sobě máš předpoklady. A pak si v praxi zkusit, co se v tobě děje, když opravdu vedeš koučovací rozhovor.
Od toho jsme postavili test, workshop i výcvik Human Coaching.
Chci si ověřit své předpoklady
Časté otázky k tomu, jestli je už koučů moc
Je v Česku už moc koučů?
Lidí, kteří používají slovo kouč, je hodně. Kvalitních koučů s výcvikem, praxí, zpětnou vazbou a jasným profesním standardem je ale výrazně méně.
Má smysl stát se koučem, když je trh plný?
Ano, pokud nechceš stavět jen na nálepce. Prostor je hlavně pro lidi, kteří projdou kvalitním výcvikem, jsou učenliví, mají nezdolnost a berou koučování jako řemeslo.
Co odlišuje profesionálního kouče od člověka, který si tak jen říká?
Profesionální kouč má trénink, praxi, etický rámec, zpětnou vazbu a často směřuje k ověřené certifikaci, například ICF ACC nebo PCC. Nejde jen o hezké otázky, ale o schopnost bezpečně vést užitečný rozhovor.
Jak zjistím, jestli mám koučovací předpoklady?
Nejrychlejší první krok je udělat si test koučovacích předpokladů. Neudělá z tebe kouče, ale pomůže ti ověřit, jestli má smysl pokračovat směrem k workshopu nebo výcviku.